V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám. pro co by nebylo příkladu ve skutečném životě a co by tudíž náš rozum nedovedl podepřít a obhájit. Michel de Montaigne . Člověk přestával být pouhým lovcem tehdy, když se zrodili jedinci, kteří byli velmi špatnými lovci. která není hloupá. V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám. - Gottfried Wilhelm Leibni
ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU jeho nejslavnější výrok: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. před zkušeností není ve vědomí nic, je to white paper, nepopsaný list papíru, tabula rasa dokazuje to na dětech, či postižených nebo domorodých lidech idea - představy, vjemy = předměty našeho poznávání svět Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Smyslové vnímání je jedinou vstupní branou poznání.Úloha rozumu je omezena na registrátora a kombinátora smyslových dat. - V mysli není žádný vrozený pojem, žádná mravní zásada, žádná idea Boh Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Který z filosofů je autorem tohoto tvrzení? Francis Bacon. John Locke. René Descartes. Benedictus Spinoza Pochybuji, tedy myslím. Myslím, tedy jsem. Který z filosofů je autorem tohoto tvrzení? Benedictus Spinoza. Nicolo Machiavelli. René Descartes. David Hum Teoretické východisko sensualistů: Nic není v rozumu (mysli)co nebylo dříve (prvně) ve smyslech.
- Není nic v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech. - nejprve musím získat smyslovou zkušenost, až potom získám rozumové poznání (rozum je aposteriorní vůči zkušenosti) - člověk se rodí jako tabula rasa = čistá, nepopsaná deska, do níž se během života otiskují naše zkušenost - nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech - vymezuje se vůči Descartesovi a jeho vrozeným idejím - pokud by se lidé rodili s vrozenými idejemi měli by mít stejný základ chování v útlém věk Kritika čistého rozumu Prolegomena ke každé příští metafyzice jež se bude moci státi vědou (Metodický výklad Kritiky čistého rozumu) Celý jeho filosofický problém začíná otázkou, zda je pravda, že nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech (tabula rasa), zda tam není něco před tím, než člověk začne. Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. →rozum nepopsaná deska Rozdělil dojmy na sensations (získané skrz smysly ) a reflexions (myšlením získáme nové poznatky o dané věci ) a dále na jednoduché (obrazy věcí, to, co vidíme a cítíme) a složené (kombinace jednoduchých se zkušeností
Asocianismus je v psychologii považován za jednu z nejstarších teorii učení, jelikož se opírá o filosofický směr ze 18.-19. století, který hlásá nic není ve vědomí, co dříve nebylo ve smyslech.Podstatou fungování všech duševních jevů je asociace, z jednoduchých útvarů se spojuje více počitků = vjem. Hlavními představiteli byli J. F. Herbart a H. Ebbinghaus - John Lock (1632 - 1704) - člověk získává vše v životě, při narození nemá žádné vědomí, pomocí smyslů vše získáváme nic není v rozumu , co dříve nebylo ve smyslech, senzualismus - smysl informovanosti z vnějšk Už v monádách je zakódován základní zákon myšlení (ale jen v monádách s nejvyšším stupněm sebeuvědomění). Polemizoval s Lockem a Leibniz přidal k jeho obhajované tezi: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech - kromě rozumu samého a tím zcela otočil její původní smysl Smysly jsou pouze lopatkou rozumu. Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech. - Lockův senzualismus Lidská duše je nepopsaným papírem, na který se zapisuje zkušenost prostřednictvím smyslů. * Zkušenost je buď vnitřní (reflexe)anebo zevní (počitky dané smysly). Hmotná tělesa jsou 2 druhů. Asocianismus. Asocianismus je v psychologii považován za jednu z nejstarších teorii učení, jelikož se opírá o filosofický směr ze 17. století, který hlásá nic není ve vědomí, co dříve nebylo ve smyslech.Hlavními představiteli byli J. F. Herbart a Ebbinghaus. Je první novověkou teorií snažící se o stanovení zákonitostí duševního života a učení
o Není nic v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech o Neexistuje žádný vrozený obsah vědomí Reflexe = rozumu vrozené činnosti (schopnost myšlení, dedukce) Senzace = vnější podněty působící na naše smysly, náš rozum Ideje = předměty myšlení obsahy našeho vědom filosofie zkušenosti . JOHN LOCKE (1632 - 1704). filosof, učitel, lékař a asi rádce ve šlechtické rodině . spis: Esej o lidském rozumu (Zkoumání o rozumu lidském) zákl. myšlenka: Nic není v intelektu, co nebylo dříve ve smyslech - rozdíl mezi empirismem a senzualismem je v tom, že senzualismus ztotožňuje poznání s vnímáním- typické pro senzualismus je heslo Johna Locka: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.- senzualismus ovlivnil i osvícenství ve Francii v 18. stolet Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Problém splinutí rozumu a smyslové zkušenosti. Obsahy vnější a vnitřní zkušenosti - prázdný rozum - vycházejí odtud jednoduché ideje - stávají se dodavately v řádu myšlení. Smyslové poznání pomocí orgánů, závislost na časoprostorových podmínkách. Nic není pro.
Typické heslo Johna Locka: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech ( osvícenci: počitky nejsou jen zdrojem poznání, ale poznání na počitky se dá redukovat. John Locke (1632-1704) - Anglický lékař, básník, filozof - Díla: Esej o lodském rozumu Listy o snášelivosti Dvě pojednání o vlád Teoretické východisko sensualistů: Nic není v rozumu (mysli)co nebylo dříve (prvně) ve smyslech. vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc. a ověřil editor » Nihil est in intellect Žáci se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech (RVP ZŠS - II. díl). Do tříd jsou v případě volné kapacity zařazovány i děti přípravného stupně ZŠS, které se teprve na školní docházku připravují. Celkem školu navštěvuje v tomto školním roce 16 žáků Vždyť i John Locke nám říká: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech. Zdroj: Anna Jakubíková/Smíšek , 05.11.2013 Komentář Nyní se Descartes obrací k předmětu tradiční filozofické zásady: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech. Zpochybnili jsme smysly a přesto je nám svět nějak přístupný (Descartes medituje o proměnách kusu vosku: ‚jak to, že jej neustál
Vychází k názoru J. Locka: Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech. Galton je zakladatelem eugeniky - vědy zaměřené na zlepšení genetické výbavy lidstva. Partneři by měli být vybírání na základě zkoušek jejich schopností, tedy s ohledem na genetickou kvalitu potomstva